Dobré odpoledne,

já to vezmu velice stručně a pan hejtman mě poté doplní. Já jsem v Ústeckém kraji v podstatě podruhé. Ale vzhledem k tomu, že ta moje první návštěva byla ještě před inaugurací, tak byla považována za poloviční, tak tu druhou polovinu jsem teď doplnil. Navíc, protože se jedná o jeden ze tří krajů, které nazýváme strukturálně postiženými, tak jsem chtěl vědět, kam jsme se za ten více než rok v problémech kraje posunuli. O co kratší návštěva byla, o to byla věcnější a intenzivnější.

Včera jsem absolvoval velice dobrou besedu s občany. Musím říct, že tady na Ústecku jsem dostal asi nejvíce naprosto konkrétních dotazů vázaných na problémy kraje. Mnohem méně dotazů bylo lifestylových, ale o to ta debata byla zajímavější. Dnes ráno jsme pokračovali na krajském úřadě, kde jsem měl možnost hovořit s radou kraje a se zastupiteli o všech problémech, se kterými se kraj potýká. Ať už je to nezaměstnanost nebo nezaměstnatelnost, ať je to nedostatek lékařů, který se nakonec promítá i v jiných krajích, ať jsou to problémy se sociálně vyloučenými lokalitami, s energetikou a její transformací. To, co mě zaujalo, bylo nejenom mnoho konkrétních podnětů, ale zároveň i to, že zastupitelé nevidí ty problémy jenom jako černou, ale vidí v nich příležitost. Nečekají, až co jim dodá nebo navrhne vláda, ale přichází s vlastními návrhy, s vlastními řešeními, což považuji za velice pozitivní. Dále jsme potom měli na programu dva kulaté stoly, jeden právě k těm sociálně vyloučeným lokalitám a jejich problémům a druhý k energetice. Oba dva byly velice dobře obsazeny experty. Jejich složení, protože jich bylo opravdu hodně, si můžete najít na webových stránkách. Opět oceňuji mimořádnou otevřenost a věcnost.

Slyšel jsem spoustu dobrých nápadů, hodnocení a musím říct, že pokud jde o ten první kulatý stůl, tak asi základním problémem sociálně vyloučených lokalit je jejich koncentrace do malého území. Tři kraje, právě jsou to ty tři, které považujeme za strukturálně postižené, tak v sobě koncentrují asi 70 % všech lokalit, které nazýváme vyloučenými, zatímco na zbylých jedenáct krajů připadá těch zbylých 30 %. To celkem jasně ukazuje, že pro tyto kraje je to v podstatě marginální problém, zatímco ty tři kraje, které jsou tím problémem postiženy nejvíc, tak se s tím potýkají bez toho, že by na tento problém konkrétně měly více prostředků než ostatní. Zároveň problémy, které jsme řešili souvisí s bydlením a dostupností sociálního bydlení. Co mě zaráží nejvíc je, že všichni dlouho hovoříme o problému obchodu s chudobou, který se tady koncentruje a kterému bohužel stát svými opatřeními napomáhá. A to tím, že cenové mapy, které jsou stanovené bez ohledu na ceny obvyklé v místě a čase, vytvářejí prostor, který okamžitě využívají, ať už jednotliví majitelé anebo družstva, případně velcí majitelé firmy, kteří skoupili poměrně levně byty a dnes čerpají štědré státní dotace, ke kterým se ti, kdo v těch bytech bydlí, vlastně ani nedostanou. Jsou to miliardy, které protékají do černých děr. Neřeší problém sociálně vyloučených lokalit, a stát přichází o spoustu peněz. Ty další problémy jsou úzce provázané, ať už je to vzdělávání, možnost sportovního vyžití, zaměstnávání lidí z těchto lokalit, komunitní práce. Všechny tyto oblasti jsme probírali a budeme se jimi zabývat i dále.

Pokud jde o kulatý stůl k energetice, který jsme měli tady na zámku v Jezeří, tak to, co bych asi shrnul nejdřív je, že jsme v prostředí, které je mimořádně provázané s okolními státy. Energeticky je Evropa spojená asi více než čímkoliv jiným. My nemáme jasný a srozumitelný plán jak transformovat naši energetiku v následujících letech. Nemáme ani kompletní obrázek o stavu energetiky, který by zohlednil nejenom situaci u nás, ale právě ve vazbě na ostatní státy, především na Německo. Máme v přípravě několik zákonů, které se energetiky týkají. Ty samozřejmě důležité jsou, ale neřeší celkovou situaci. Takže to, na čem jsme se dnes s účastníky kulatého stolu shodli, je právě potřeba vypracovat jasný plán minimálně do roku 2030, který zohlední veškerou dynamiku, ke které ve vývoji v energetice v posledních letech dochází, a k tomu plánu jasná opatření s harmonogramem co a do kdy se musí udělat, abychom naplnili potřeby energetické bezpečnosti pro naši zemi.

Když už jsem u té bezpečnosti, tak předmětem dalších jednání bude zřejmě i to, kolik za energetickou bezpečnost budeme ochotni v budoucnu zaplatit. A možná bych ještě zmínil dvě věci, o kterých jsme se tady dnes bavili, a sice, že bychom se na energetiku neměli dívat pouze z pohledu energetické bezpečnosti, ale také konkurenceschopnosti, protože samozřejmě i to, jak se bude vyvíjet trh s energiemi u nás, bude mít velký vliv na to, jak konkurenceschopná bude naše ekonomika, kolik firem u nás bude nebo nebude ochotno zavádět svoji výrobu, a to pro nás samozřejmě do budoucna má naprosto zásadní význam.

Tady asi s úvodem skončím a předám prostor panu hejtmanovi. Děkuji.