Vážená paní prezidentko, dámy a pánové, vážení hosté,

možnost přivítat prezidentku Slovenské republiky na Pražském hradě jsem měl už několikrát, ale dnes je ta příležitost mimořádná, a to proto že se loučíme s hlavou státu našeho nejbližšího souseda. Od této chvíle už se budeme, jak doufám, i nadále setkávat, ale v neformální rovině. I přesto, že se naše prezidentské mandáty nepřekrývali tak dlouho, jak bych si býval přál, tak jsme toho za tu krátkou dobu spolu stihli poměrně dost. Rád vzpomínám na naši první společnou cestu měsíc po mé inauguraci vlakem na Ukrajinu nebo krátce potom slovenským vládním speciálem do Reykjavíku na jednání Rady Evropy, případně ještě později na naši společnou návštěvu za našimi vojáky v Lešti. Tyto všechny momenty provázely upevňování našich vztahů, které si myslím, že byly hlubší než kdy předtím. Je to dáno jenom osobností prezidentky a jejím vztahem v České republice.

I to je důvodem, proč jsem se rozhodl dnes slovenské prezidentce udělit nejvyšší státní vyznamenání. Protože naplňuje všechny rysy, které by hlava státu demokratické země měla mít. A jsou to vlastnosti, které jsem měl možnost pozorovat od našeho prvního setkání, které jenom naplnily pověst, která Vás, paní prezidentko, předcházela. A to je lidskost, vlídnost, vstřícnost, snaha porozumět lidem, naslouchat jim, a to naprosto přirozeně, ale taky velká odpovědnost za roli, kterou plníte. A já jsem přesvědčen, že způsobem, jakým jste tu roli plnila, tak jste byla vzorem pro mnoho představitelů států v Evropě i ve světě, a za to Vám zcela určitě patří nejen můj velký dík. Pokud jde o Českou republiku, tak právě Váš přístup a vztah k České republice přispěl k tomu, že se naše vztahy za tu dobu výrazně zlepšily, a to nejenom na úrovni občanské, ale i na té úrovni oficiální. Byla to i Vaše přímá podpora našeho předsednictví v Radě Evropské unie, byla to naše spolupráce v rámci ostatních institucí v rámci NATO, V4 a dalších.

A tady všude jste nechala poměrně výraznou stopu, která určitě bude chybět. Zároveň bych Vám chtěl poděkovat za způsob, jakým jste přistupovala ke své funkci, a co jste všechno udělala pro slovenské občany. I když, jak už to někdy bývá, mnozí to docení až později. A to především tím, jak jste se po celou dobu držela svých morálních hodnot, jak jste prokazovala svoji integritu, a to i v dobách, které byly velice politicky turbulentní, a v dobách, kdy jste zažívala osobní útoky, které výrazně přesahovaly rámec toho, na co jsme v našem kulturním prostoru zvyklí.

Pokud jde o mezinárodní politiku, tam si cením především toho, že jste stejné principy, které jste prosazovala doma, tak jste se jich držela i v zahraničí. Vždycky jste dávala důraz na dodržování mezinárodních pravidel a nedělitelnosti svobody, protože není možné, aby jeden stát se cítil svobodný na úkor druhého, a to je věc, kterou bychom si měli připomínat kdykoliv se bavíme o tom, co je to vlastně solidarita v mezinárodním rozměru.

Za to všechno bych Vám chtěl poděkovat a popřát Vám, aby se Vám v budoucnosti dařilo, ať už Vás Vaše kroky zavedou kamkoliv, a zdůraznit, že nejenom v České republice, ale i tady na Pražském hradě budete vždy vítána.

Děkuji a moc úspěchů.