Dobré odpoledne,

my jsme se dnes sešli k zahraniční bezpečnostní a obranné politice již potřetí a já jsem moc rád, že na úrovni ústavních činitelů, a dnes navíc za účasti ministra zahraničních věcí a ministryně obrany, jsme se bavili o koordinaci nejenom zahraničních cest, návštěv, ale i jejich načasování, obsahu, tak aby naše úsilí ve vztahu k zahraničí co nejlépe odráželo zájmy České republiky. A to nejenom ty bezpečnostní a zahraničněpolitické, ale i ekonomické, protože ekonomika je samozřejmě součástí zahraniční politiky a všechna naše jednání představují nějakou příležitost pro naši ekonomiku a naší snahou je, aby ty příležitosti byly využity v maximální možné míře.

Hlavním bodem dnešního jednání byla především koordinace před nadcházejícím summitem Severoatlantické aliance a nemohli jsme opomenout ani problematiku Ukrajiny, protože ruská agrese na Ukrajině pokračuje, a je to bezpochyby zásadní bezpečnostní hrozba, které dnes čelí celá Evropa a samozřejmě s ní i Česká republika.

Kromě koordinace na summit jsme se také bavili o jeho obsahu. Tím hlavním obsahem bude, aby všichni členové Aliance, dnes už ve třiceti dvou, zůstali jednotní v přístupu k hlavním bezpečnostním výzvám, které jsou před námi. Abychom společně byli schopni posilovat naši obranyschopnost a schopnost odstrašení jakékoliv agrese, ať už by přicházela odkudkoliv. Dalším bodem bude shoda na komplexním balíčku podpory pro Ukrajinu, který vytvoří dlouhodobý předvídatelný rámec tak, aby Ukrajina věděla, s čím může počítat, a pro nás pro všechny členské státy s jakou formou pomoci bychom měly pro Ukrajinu počítat. Bude to zároveň také znamenat větší roli pro Severoatlantickou alianci při koordinaci pomoci Ukrajině a zdůrazňuji slovo koordinace. Nebude se jednat o přímou účast.

Dalším hlavním očekáváním od summitu bude úkol k vytvoření komplexní strategie a přístupu ve vztahu k Rusku, protože dosud Rusko bylo součástí plánování Aliance jako její partner a současné chování Ruska samozřejmě vyžaduje zásadní a systémovou změnu přístupu k němu. Další bodem bude prohloubení spolupráce s indopacifickými partnery, konkrétně se jedná o Austrálii, Nový Zéland, Jižní Koreu a Japonsko. Země, které jsou všechny demokratické, hodnotově sdílejí své postoje se zeměmi NATO a Evropské unie, sdílí stejné globální, bezpečnostní i ekonomické výzvy a obavy, a proto koordinace s nimi dává naprosto jasný smysl. A tím posledním bude uvítání do funkce nového generálního tajemníka NATO.

Pokud jde o Ukrajinu, tak tam jsme se bavili především o dvou věcech, a to je stav muniční iniciativy, tam nechám detaily spíše na paní ministryni, a stav projednávání bilaterálního bezpečnostního ujednání s Ukrajinou, které vyvstalo z úkolů nebo ze závěrů posledního summitu NATO ve Vilniusu, a je to bilaterální ujednání, které už Ukrajina uzavřela s řadou zemí. Ten závazek byl pro více než třicet zemí, že uzavře tuto dohodu s Ukrajinou. K tomu opět přenechám slovo asi panu ministrovi zahraničí, aby vás informoval blíže.

Děkuji.