Dobré odpoledne,

já tady shrnu krátkou návštěvu v Karlovarském kraji, kterou jsme zahájili včera v Karlových Varech besedou s občany. Beseda proběhla podle očekávání na témata, která kraj pálí nejvíc. Jsou do značné míry podobná dalším regionům, které někdy označujeme jako postižené. Já myslím, že bychom asi tento poměrně hanlivý výraz mohli nahradit výrazem „regiony příležitostí“ za předpokladu, že pro tyto příležitosti vytvoříme dostatečné podmínky. Bavili jsme se o zdravotnictví a o nedostatku lékařů především v některých oborech v těch okrajových částech kraje. Bavili jsme se o vzdělávání, o dopravní dostupnosti, o sociálním složení obyvatelstva a o jeho změnách. Bavili jsme se také o zaměstnávání řady občanů Karlovarského kraje na německé straně, což přináší jisté problémy. Myslím, že ta beseda byla velice vstřícná, otevřená, a já jsem byl za to velice rád.

Dnešní ráno jsme zahájili podobně jako minulý týden v Ústeckém kraji debatou s radou kraje a zastupiteli, kde se odrážela celkem přirozeně opět témata z besedy. Zmínili jsme několikrát dopravní obslužnost. Tentokrát ani ne tak dálnici D6, ale spíše silnici 1/13, která představuje poměrně významnou páteřní komunikaci v kraji a propojení s Ústeckým krajem. Bavili jsme se i o zdravotnictví. Řešili jsme řadu problémů, se kterými se kraj potýká, pokud jde o financování některých projektů. Nemluvili jsme ale jenom o problémech. Já jsem byl rád, že na úrovni kraje je také poměrně pozitivní vnímání změn toho, co se povedlo už ve vztahu k transformaci kraje a k řešení některých problémů. A i když ta cesta není asi tak rychlá, jak by si mnozí představovali, tak celkem jasné kroky ke zlepšení jsou tady patrné.

Potom jsme se věnovali dvěma hlavním oblastem problémů v rámci kulatých stolů, ke kterým byli přizváni nejenom zástupci měst a kraje, ale také experti z různých úrovní, ať už to byli ředitelé různých organizací, škol, agentur, případně i ministerstev. Tématem prvního kulatého stolu byla chudoba a její dopady na život v regionu a druhým tématem bylo vzdělávání. Pokud bych měl shrnout hlavní témata z toho prvního kulatého stolu, tak jsme se bavili především o problémech s dostupností bydlení, sociálního bydlení a vzdělávání, především s předčasnými odchody dětí jak ze základního, tak středoškolského vzdělání, absence předškolního vzdělávání jako základního předpokladu pro to, aby si děti z horších sociálně ekonomických podmínek zvykly na školní docházku a na určitý režim. Na to, že vzdělání pro ně má smysl. Bavili jsme se také o exekucích a jejich vlivu na život v regionu. Bavili jsme se o tom, jak právě třeba práce v Německu do určité míry lidi demotivuje v tom, aby si hledali práci stabilní na české straně, protože na německé straně tu práci dostanou vždycky. Je relativně lépe zaplacená než tady u nás, a hlavně uniknou systému exekucí, což nevyvolává úplně dobrou atmosféru. Řešili jsme také to, do jaké míry se projevuje právě takový ten bludný kruh nebo řekněme možná bludný vír, ve kterém se všechny tyto vlivy navzájem propojují a strhávají potom lidi ke dnu a velice těžko se z něho dostávají ven, protože zaměřit se na řešení pouze jednoho problému vždycky vede k tomu, že se ty lidi stanou obětí těch dalších. Takže co z toho prvního stolu vyplynulo? Asi jako hlavní poznatek pro mě je, že na problémy chudoby musíme nahlížet komplexně, vzít do úvahy všechny faktory, které k tomu vedou a řešit je, pokud možno zároveň a vyváženě, protože bez toho se z tohoto problému nedostaneme.

V rámci kulatého stolu ke vzdělávání jsme se bavili o celém systému, ať už to je tedy to, že mnoho dětí nedochází do toho předškolního vzdělávání, kde jsou ještě poměrně dobře formovatelné, a potom, když se ten čas promarní, tak už jsou motivováni spíše tím do školy nechodit, případně z ní dříve odejít. Do práce a do zaměstnání jako zdroje obživy nedocházet, protože se to dá řešit jinými způsoby. Bavili jsme se o tom, jakým způsobem by měl být adaptován i třeba systém sociálních dávek tak, aby byl více navázaný na řešení problémů jak s chudobou, tak se vzděláním, protože všechny ty problémy jsou navzájem propojené. Bavili jsme se o tom, že jsou tady v kraji poměrně velké rozdíly v úrovni jednotlivých škol, v kvalitě vzdělání, které poskytují. Je to naprosto přirozeně dáno tím, že do některých částí kraje je opravdu horší přístup, to znamená, že nejsou tato místa nijak atraktivní pro jak pedagogické, tak nepedagogické pracovníky a vzhledem k problémům, které se v kraji kumulují, tak právě vyšší potřeba nepedagogických pracovníků nebo speciálních pedagogů, psychologů je výrazně vyšší, než je tomu v jiných krajích.

Důsledkem toho je, že děti, které, byť absolvují celé vzdělání jak základní tak středoškolské, v tomto kraji, tak vlastně už na startovní čáře jsou výrazně znevýhodněny oproti dětem, které toto studium absolvují v jiných krajích. A možná nejvíce času jsme v tomto bloku věnovali absenci vysoké školy v kraji, což je problém, který má svoji vazbu na mnoho dalších problémů kraje. A tady jsme se naprosto jednoznačně shodli v tom, že musí zaznít vůle vlády a ministra školství zřídit vysokou veřejnou školu v Karlovarském kraji. Protože pokud tomu tak nebude, tak žádné z problémů kraje nebude možné úspěšně řešit, protože vzdělání má skutečně provazbu do všech dalších problémů.

A tady asi skončím a přenechám také aspoň trochu místa panu hejtmanovi. Děkuji.